Příprava okapů před montáží na střechu je důležitá činnost. Díky tomu si značně usnadníme práci. Před montáží se žlab opatří čely a kotlíky (hrdly), popřípadě rohy a kouty, pokud je okap lomený. Kusy okapů předem spojené do přiměřených celků se poté vytáhnou na střechu a vloží se do háků, následně se spojí ostatní spoje a žlaby se upevní příponkami. Spojování jednotlivých kusů je možné provádět několika způsoby.
Jak spojit okapové prvky?
Jak tedy všechny prvky spojit, aby vytvořily celistvý a funkční systém odvodu dešťové vody? Máme několik možností: spoje okapových systémů se provádí buďto letováním z obou stran, nebo letováním a nýtováním, nebo nýtováním a lepením. V současnosti jsou k dispozici navíc i okapové systémy, kde nemusíme nic pájet, lepit, ani nýtovat, ale díly spojíme pomocí speciálních spojek. Poslední jmenovaná možnost nahrává těm, kteří si rádi různé opravy a montáže kolem domu dělají sami. Pojďme se na jednotlivé možnosti spojení podívat blíže.
Letování/pájení
Pájení je klasická klempířská technika spojování materiálů. Pájením vytvoříme spoje s obdobnými vlastnostmi, a především stejnou životností jako základní materiál. Tímto způsobem můžeme spojovat pozink, měď, ale jeho výhody oceníme zejména u titanzinku. Ten je totiž jediným stavebně klempířským materiálem, u kterého je možné hotový naměkko zapájený spoj pevnostně zatížit a který zároveň vykazuje i 100% vodotěsnost. Spoj má při správném provedení stejné vlastnosti jako základní materiál, a navíc jej není potřeba nýtovat jako například pájené spoje vytvořené z pozinkovaného nebo měděného plechu.
Můžete se setkat s názorem, že pájení je zastaralá technologie, že spoj dobře nedrží a podobně. Pájení je však ověřená a fungující technologie. Je ovšem nutno použít kvalitní prostředky a mít s letováním zkušenosti.
Nýtování
Nýtování se provádí v kombinaci s lepením nebo pájením.
Lepení
Lepení se provádí především u lakovaných okapových žlabů, které není možné pájet. Budeme postupovat obvykle tímto způsobem: nejprve připravíme podklad obroušením a odmaštěním obou spojovaných konců žlabu. Pak do žlabu naneseme cca 5 cm od okraje proužek klempířského lepidla a přitiskneme druhou část. Žlaby by se měly překrývat o 100 mm. Díly můžeme k sobě stáhnout pomocí speciální svěrky žlabů, pak spoj bude téměř neviditelný. V nejvyšších místech (v návalce a u zadní vodní drážky) žlab pronýtujeme dvěma nýty. Lepidlo vytlačené ze spoje dovnitř žlabu vlhkým prstem pravidelně rozetřeme – tím bude spoj dokonale utěsněn.
Nýtování
Do okapu naneseme proužek klempířského lepidla nebo silikonu a sesadíme žlaby do sebe. Můžeme dodatečně zajistit svěrkou. Nyní je potřeba předvrtat otvory pro nýty. Jejich počet závisí na rozvinuté šířce žlabů (r.š. 250 - 6 nýtů; r.š. 280 a 333 - 8 nýtů; r.š. 400 - 10 nýtů). Dodržujte maximální rozestup mezi nýty 30 mm. Nevrtejte v nejnižším místě žlabu, kudy poteče voda.
Spojování pomocí spojek
Žlaby se vzájemně spojují pomocí důmyslných spojek vybavených těsněním. Osaďte ji tak, aby v místě spojení žlabu byla mezi oběma částmi dilatační mezera 2-3 mm. Poté zacvakněte bajonetový uzávěr a zabezpečte spojku proti uvolnění pojistným jazýčkem. Výhodou je, že spoje není třeba tmelit ani nýtovat - spojku lze osadit bez nářadí za pár vteřin.